Kde berou psi energii?

Kde berou psi energii?

Jak nejlépe psa připravit na větší zátěž? Potřebuje váš pes tuky nebo cukry? Víte proč by měl být před zátěží zavodněný? Jak nejrychleji zregenerovat organizmus psa po náročném výkonu? Víte co je to maltodextrin?

(foto: Cathy Sheeter)

 

 

 

 

Vytrvalec vs. sprinter

Vytrvalci jedou na tuk

Na jedné straně spektra zátěže psů stojí mushing – dlouhodobá zátěž spíše nižší intenzity s občasnými chvilkami intenzivnější zátěže (jízda do kopce, finiš a pod.) Tito psi mají během výkonu extrémní spotřebu energie a jejím hlavním zdrojem jsou volné mastné kyseliny. Psi jsou (i oproti jiným živočišným druhům) skvěle vybaveni na zpracování energie z tuku. Uvádí se, že saňoví psi by měli ve stravě v průměru přijímat 35% kalorií z bílkovin, 45% z tuku a 20% ze sacharidů.

(Poměry se samozřejmě mírně liší na základě toho, jakému sportu se pes věnuje. Nicméně platí, že by psi měli přijímat alespoň 24% kalorií z bílkovin kvůli omezení zranění měkkých tkání. Výzkumem bylo totiž prokázáno, že psi, kteří přijímali pouze 16% kalorií z bílkovin měli prokazatelně více zranění měkkých tkání, než psi s vyšším příjmem bílkovin.)

Sprinteři spalují cukry

Na druhé straně spektra stojí psi sprinteři, případně psi věnující se weight pullingu, tedy krátkodobé, ale velmi intenzivní zátěži.Tito psi nepotřebují více energie, než středně aktivní psi, ale potřebná energie pochází především z anaerobních zdrojů, tedy ze svalových zásob. Ideální rozložení zdrojů energie v potravě pro tyto psy vědci popsali takto: 25% kalorií z bílkovin, 30% z tuku a 45% ze sacharidů.

Zároveň bylo zjištěno, že greyhound je schopen během jednoho běhu spotřebovat až 70% svých zásob glykogenu. U psích atletů ale nefunguje nadměrné dávkování sacharidy, jak je tomu známo od lidí. Když byl při testování psům ve stravě zvýšen podíl energie ze sacharidů z 30% na 45%, greyhoundi běhali prokazatelně rychleji. Ovšem při dalším navýšení na 54% na úkor bílkovin a tuku, šla rychlost opět dolů.

Tuk je základem pro aktivního psa

I přestože u většiny psích sportů a aktivit jsou momenty, kdy pes podává krátkodobý intenzivní výkon, struktura výdeje energie většiny aktivních psů, je podobná spíše vytrvalostnímu typu… Fyzická aktivita zvyšuje metabolismus v těle, což obratem vyžaduje vyšší příjem energie. Tuk je dostupná a nejvíce energeticky vydatná živina, která může tuto potřebu pokrýt. Během středně intenzivní zátěže jsou metabolizovány jak volné mastné kyseliny, tak sacharidy. Ovšem trénink ve spojení se zvýšeným příjmem tuku, zvyšuje kapacitu psa pro zpracovávání lehkých mastných kyselin zvýšením sacharidového prahu, což je moment, kdy organizmus psa přepíná z aerobního metabolizmu lehkých mastných kyselin na anaerobní metabolizmus sacharidů. Trénovaní psi tak mají při aktivitě trvající déle, než jen pár minut, jako primární zdroj energie volné mastné kyseliny.

 

Co všechno ovlivňuje výkon?

Stejně důležitý, jako nutriční hodnoty přijímané potravy, je i způsob jejího podávání. A to především z těchto 3 hledisek – stravitelnost potravy, zavodnění organizmu a doba podávání potravy.

Stravitelnost

Podávané krmivo by mělo být co nejstravitelnější, čímž se zaručí maximální využití energie z přijímaných živin. Pes krmený energeticky bohatým krmivem má minimální stolici, a právě i zaplněnost tlustého střeva má vliv na výkon. V jedné studii bylo popsáno, že saňový pes s plným tlustým střevem by se dal přirovnat ke koni, který běží s 10 kilogramovou zátěží.

Zavodnění organizmu

Zavodnění je důležité ze dvou důvodů. Voda působí v těle jako chladič organizmu, který se při zátěži zahřívá. Uvádí se, že až 60% rozptýleného tepla má v těle na starost voda díky jejímu odpařování v dýchacím ústrojí.

Voda je důležitá i při odvádění látek vzniklých jako vedlejší produkty metabolizmu. A právě toto může být nejdůležitější faktor pro vytrvalost a výkon organizmu.

Vzhledem k tomu, že psi často během cvičení odmítají pít (z důvodu stresu z cizího prostředí nebo zaujetí pro samotné cvičení), měli by být k pití před a během zátěže motivováni. Narozdíl od lidí, psům s termoregulací nepomáhají cukry, proto nemá smysl psům podávat elektrolyty.

Doba podávání potravy

Aktivita mění trávicí pochody a naopak trávení má vliv na výkon organizmu. Navíc i při trávení vzniká v organizmu teplo, tudíž může jednodušeji dojít k jeho přehřátí. Vzhledem k tomu, že trávení denní porce trvá přibližně 23 hodin, bylo by ideální psa nakrmit minimálně 24 hodin před zátěží. V případě, že je zátěž několikadenní, je vhodné krmit co nejdříve po výkonu, aby měl pes maximum času na trávení před další zátěží. Obecně platí, že by pes měl být před krmením samozřejmě zklidněný a zavodněný. Většina psů se stihne uklidnit přibližně do 45 minut po výkonu.

 

Kouzlo maltodextrinu

Glykogen

Nejefektivnějším zdrojem energie u psů jsou “aerobní” volné mastné kyseliny, nicméně “anaerobní” glykogen je nutný pro náhlá zvýšení intenzity zátěže. Během prvních 2-5 minut intenzivní zátěže je hlavním zdrojem energie právě glykogen, který je uložený ve svalech a játrech. Jeho zásoby jsou ale velmi omezené a jeho vyčerpání výrazně ovlivňuje další výkon. Psi s nízkou hladinou glykogenu jsou popisováni jako “unavení”, “bez jiskry”, “ztrácející drive”, “ztrácející koncentraci”…

Hladina energie klesá

Psi, kteří během své aktivity vydají 75% – 80% VO2 max (odpovídá zhruba výdeji psa během mushingového sprintového závodu) a zároveň jsou krmeni běžným krmivem bez doplňků, jsou schopni za 24 hodin obnovit pouhých 64% původní úrovně glykogenu v těle. Takže při několikadenní nebo opakované zátěži výkon psa postupně klesá.

Pomocník GLUT4

U organizmu, který je v klidu, dávkuje množství glukózy, která přijde do svalu, inzulin. Nicméně během zátěže a krátkou dobu po zátěži – uvádí se přibližně 30 minut – umožňují molekuly GLUT4 (Glukose Transporter Carrier Protein 4) rychlejší přísun glukózy z krve ke svalovým vláknům bez nutnosti zvýšené hladiny inzulínu v krvi. Díky tomuto procesu může být hladina glykogenu ve svalech obnovena rychleji, ovšem pouze za předpokladu, že je v těle přítomno dostatečné množství glukózy.

Není cukr jako cukr

Byly testovány různé způsoby doplnění glykogenu v těle psů. Jednoduché sacharidy (cukr, sacharóza) je sice jednoduché psům podat, ale jsou hydrofilní a mohou tak způsobit střevní potíže. Zároveň by se s cukry muselo podávat velké množství vody, jinak by si je tělo vzalo z jiných tkání. Výsledkem by tedy mohl být průjem a snížení zavodnění organizmu, což je krajně nežádoucí. Navíc jednoduché cukry jsou v krevním oběhu vstřebány tak rychle, že by mohl hrozit inzulinový záchvat, který by mohl skončit hypoglykemií.

Zkoušena byla i fruktóza v podobě medu, ovšem fruktóza musí být přeměněna na glukózu v játrech, což není možné v adekvátním množství stihnout během daných 30 minut. Navíc i fruktóza je hydrofilní a může tak způsobit stejné problémy jako sacharóza.

Na druhé straně spektra sacharidů jsou komplexní sacharidy jako škroby. Jejich jasnou nevýhodou je doba potřebná na strávení a přeměnu na potřebnou glukózu.

Co je to maltodextrin?

Maltodextrin je oligosacharid vzniklý spojením několika molekul glukózy (8-20). Ve výše uvedeném spektru se tedy nachází mezi jednoduchými a komplexními sacharidy. Organizmus jej dovede poměrně rychle přeměnit na glukózu bez průvodních potíží, které byly popsány u jednoduchých cukrů.

Proč maltodextrin?

V několika studiích se sledoval efekt podávání maltodextrinu na psech, kterým bylo podáváno 1,5-2 gramy maltodextrinu na 1 kg váhy po zátěži a bylo zjištěno, že byly schopni do 4 hodin dosáhnout až 50% hladiny glykogenu v porovnání se stavem před zátěží a do 24 hodin dosáhli až na hodnotu 85%. Psi, kterým maltodextrin podán nebyl dosáhly hodnoty glykogenu po 24 hodinách pouze na 40%.

V dašlích testech bylo zjištěno, že psi, kterým byl podán maltodextrin před a po dvouhodinové zátěži, měli během této zátěže a až 90 minut po ní daleko vyšší hodnoty glukózy v krvi, než psi bez maltodextrinu. Psi, kterým byl podán maltodextrin pouze po zátěži, měli středně zvýšenou hladinu glukózy v krvi již 15 minut po jeho podání. Tyto výsledky prokazují, že podávání maltodextrinu zvyšuje hladinu glukózy v krvi, což podporuje funkčnost svalů během zátěže a následné obnovení glykogenu ve svalech.

Pomáhá i netrénovaným psům

I psi, kteří nejsou v dobré kondici, mohou z maltodextrinu profitovat. Netrénovaní psi, či psi v horší fyzické kondici jsou daleko více závislí na energii získané ze sacharidů, než psi v dobré fyzické kondici.

Nicméně v jakémkoliv psím sportu, ve kterém pes musí krátkodobě podat velmi intenzivní výkon, nachází doplňování hladiny glykogenu po zátěži své uplatnění.

Co s tím?

Více energie?

FitDog Energy + Rehydrate dodá vašemu psu extra energii a díky tomu zvládne zátěž lépe, než běžně krmený pes.

Jak dosáhnout rychlejší regenerace?

FitDog Recovery pomůže díky svému složení vašemu psu rychleji regenerovat.